Téma: O rekordní sérii

Všichni víme, že každá série musí jednou skončit a že její konec znamená mimo jiné začátek něčeho nového. Já věřím, že podobné sérii se někdy v budoucnu přiblížíme, i když je jasné, že 86 zápasů v řadě doma neprohrát, to je při náročnosti a vyrovnanosti Premier League neuvěřitelná bilance a myslím si, že ji těžko někdo někdy zopakuje.

V souvislosti s touto sérií se mi vybaví řada utkání na Stamford Bridge, na která rád vzpomínám. Platí pro ně shodně to, že mě potěšila všechna vítězná a všechna ta, v nichž jsem udržel čisté konto. Každá nula se přece počítá...

Hodně vzpomínám na svůj první zápas v dresu Chelsea v srpnu 2004, kdy jsme doma porazili Manchester United 1:0. Sezónu nato jsme Man Utd zdolali  doma 3:0 a tímto vítězstvím jsme rozhodli o obhajobě prvoligového titulu. Rád vzpomínám na řadu utkání, kdy byl stav v průběhu duelu vyrovnaný a my jsme vyhráli gólem vstřeleným v posledních deseti, patnácti minutách. To jsme často hráli vabank a celá série byla několikrát nahnutá...

Z konce série neděláme žádnou tragédii a je pro nás moc dobře, že nás hned brzy čeká další zápas. Porazit ve středu večer Hull, to bude nejlepší recept na to, jak zapomenout na prohru s Liverpoolem. Hull je soupeř, kterému se letos coby nováčkovi soutěže nadmíru daří a proti nám navíc nebude mít co ztratit, my si ale každopádně věříme a chceme si odvézt tři body!

Pro dnešek to je ode mě vše, držte mně i celé Chelsea palce a brzy na viděnou u dalšího dílu mého blogu věnovaného všem mým fanouškům. Zdraví ČECHÍNO.