MŮJ ŽIVOT, 10. DÍL: Kámoši na celý život

Čtvrtou třídou pro mě klasická škola skončila. Znovu přišlo stěhování. Stěhování za fotbalem na 33. základní školu do Skvrňan, což je docela známá plzeňská čtvrť.

Sportovní třída náležela pod Škodu Plzeň, dnešní Viktorii. Byli tam všichni kluci z města a okolních vesnic, kteří se chtěli prokousat za zářivou kariérou. Ať už se jedná o Manchester United, Real Madrid, Benfiku, Bayern, Spartu, Slavii nebo Plzeň, v žáčcích vypadá všechno obdobně. Kluci trénují, strašně touží po úspěchu, ale neví, jak se to s jejich životem vyvine. Ani já nevěděl.

Vlasta Kožíšek byl z Horní Břízy a krom fotbalu hrál výborně i tenis. Roman Javůrek, můj extra kamarád, bydlel kousek od nás. Počínaje druhou třídou jsme hráli za jeden mančaft. K tomu Petr Šlauf, další skvělý kluk. Dojížděl z Druztové, vesnice u Plzně. Od páté třídy jsme spolu seděli v jedné lavici a já pak k němu dlouho jezdil na víkendy.

Vzpomněl bych si na všechny, byli jsme parta, žili jsme spolu pět let.

Nejdřív jsme sice reptali, že se naše školní docházka rozrostla o devátou třídu, která dřív nebyla, ale nakonec nás to vůbec nemrzelo. Naopak! Rok navíc nás nezabil, navíc se to společenství lidí ještě upevnilo. I když teď žiju na druhé straně Evropy, oni zůstávají mými kamarády.

Schválně, poznáte mě na fotce?